Vrba lýkovcová je mojí nejoblíbenější včelařskou vrbou. Tedy nejen mojí, vrba lýkovcová je milovaná včelami i mnoha dalšími druhy hmyzu.
Je to původní evropská vrba, roste především na štěrkových naplaveninách horských bystřin, na vápníkem bohatých lokalitách. Dočasně snáší i sucho. V ČR je přirozeně rozšířená jen na východní Moravě od Bílých karpat po Beskydy. Pěstovaná v zahradách včelařů je téměř všude. Lidi rozšířili její klony s mimořádně velkými kočičkami, které rozkvétají postupně po dlouhou dobu.
Říká se, že jednotlivá včelí dělnice sbírá buď pyl, a nebo nektar, jen málokdy obojí dohromady. Tady ale si včely nedokážou odřeknout ani jedno, tady sbírají obojí.
V době květu vrby lýkovcové už je v přírodě vidět celá řada dalších druhů hmyzu. Tady je na obrázku na stejné jehnědě se včelou nějaká petřenka.
Samečkové pískorypek se většinou líhnou dřív než samičky, a bývají drobnější. Na fotografii je pravděpodobně sameček pískorypky popelavé.
Pro samečka druhu zednice rezavá je taky rozkvetlá vrba lýkovcová neodolatelným lákadlem. Musí se ale napřed zahřát na sluníčku.
Přezimoval ve svém rodném hnízdečku už jako dospělec, ale dnes je asi poprvé venku na denním světle.
A samozřejmě na mojí vrbě lýkovcové při dobrém počasí
neustále bzučí několik čmeláků současně. Vybírají si nejraděj jehnědy na samém vrcholku nejvyšších větví - špatná situace pro fotografa. Vyfotit se tak vysoko téměř nedají, ale jsou to druhy čmelák luční, čmelák rokytový, a nejhojnější druh čmelák zemní (ten se vyfotit nechal).