Léčení na jaře

Před pár dny bylo teplo, včely se krásně proletovaly a nosily žlutý pyl - asi z lísek. Mnohý včelař neodolal a pustil se do prohlídky včelstev. Kdo má podložku pod zasíťovaným dnem, podíval se na spad. No a teď mi včelaři telefonují, co mají dělat, že roztočů bylo na podložce najednou víc. Takže jsem se rozhodla o tom napsat.

Roztoči mohou být na podložce z několika různých příčin.

Možnost první: Když jsme dělali podzimní (předzimní) fumigace, část roztočů spadla na loučky dolního nástavku, a zůstala tam ležet, protože v období po fumigacích už včely neobsedaly celý prostor úlu. Tihle roztoči nespadli na podložku během ledna, i když už byli dávno mrtví, tak zůstali na dolních loučkách. Teprve teď, když nastal velký jarní prolet, včely vymetly všechno a roztoči jsou najednou na podložkách. Pozná se to podle toho, že tihle spadlí roztoči nejsou tam, kde je měl, ale pouze okolo, kde to včely celkem neobsedají.

Možnost druhá: Kvůli teplé zimě včely plodují už od vánoc, už se vyvinulo několik generací včelích dělnic, a spolu s tím se dobře daří množení varoázy.

Možnost třetí: Když není venku nektarová snůška (lísky mají v jehnědách pouze pyl, ale žádný nektar), tak včely hodně slídí a mají sklon vykrádat zásoby divokým včelstvům v dutých stromech. Při tom si mohou hodně roztočů přinést.

Tu třetí možnost považuji za nejzávažnější, včelstvo si dokáže přinést od neléčeného divokého včelstva i tisíc roztočů za den. Mám zkušenost, že pokud je tuhá zima, a kmeny stromů jsou obalené ledem, tak datlové a spol. (žluny, strakapoudi, . . .) se nemohou dostat k chutným larvám hmyzu, co se skrývají ve štěrbinách kůry stromů, a najednou se pustí do zkrmování včel. Samotné mrazy by divokým včelstvům nevadily, ale když jim datlové a spol. rozmlátí dutinu, a navíc si živými včelami nacpou plné zobáky, tak divoké, nikým neošetřované včelstvo, se jara nedožije. Pak se naše ošetřované včely nemají zjara odkud nakazit. Naopak při teplé zimě si datlové včel nevšímají, protože včely mají z jejich hlediska špatnou chuť, a datlové upřednostňují lepší žrádlo. Nákaza varoázou pak bývá mohutná. Mám svoje včelstva na několika stanovištích v různých okresech. O některých okresech si dovolím říct, že když tam v minulosti zanedbali nebo špatně provedli jarní nátěr plodu po teplé zimě, tak následoval úhyn 70% včelstev.

Takže jarní nátěr plodu proti varoáze velmi doporučuji. V přírodě ale nejdůležitější otázka nezní co a jak, ale KDY. Někteří včelaři by chtěli natírat plod už teď v únoru, kdyby se na některé odpoledne oteplilo. Tím by si samozřejmě ozdravili včelstva od těch roztočů, které už nyní mají v úle. Vůbec by to ale nepomohlo proti těm roztočům, které si jejich zdravé silné včely mohou přinést od divokého umírajícího včelstva někde v sousedství.

Vím, že jako má každý člověk svůj rukopis, tak má i každý včelař svůj názor na správné včelaření, a nedá se s tím nic dělat. Proto svůj názor nikomu nevnucuji, ať si dělá každý, co chce. Ale já začnu dělat u svých včel nátěr plodu až v době, kdy rozkvetou vrby jívy. Jívy jsou první dřevinou, která má na jaře v květech i nektar, nejen pyl (olše má taky jen pyl). Jakmile rozkvetou jívy, skončí riziko loupeže mezi včelstvy. Že už pak budou mít včely mnoho zavíčkovaného plodu ? Není to jednoznačné. Před dvěma dny bylo teplo, matky jistě zakladly velkou plochu plástů. Jenže dnes bylo chladněji, včely se musely trochu stáhnout, a díky tomu teď matka nemá kam klást. To znamená, že za tři týdny bude vylíhnutý všechen plod, jehož vajíčka nakladla matka v teplém období. Ale dalšího zavíčkovaného plodu bude málo, prostě proto, že v předjaří kladou včelí matky v určitých vlnách. Proto se i později dá vystihnout období, kdy je zavíčkovaného plodu ve včelstvu málo. Důležité je, aby si včelař v této době zapisoval do kalendáře průběh počasí. Nejen kvůli léčení, ale taky že ty vlny v kladení zadělávají na vznik rojové nálady.

Léčivo má dobu použitelnosti 2 roky. Mám zásobu z loňska. Kdy dostaneme nová léčiva, to nevím, ale bývá to i na mně pozdě. Loňskou zásobu ale mohu včelařům vydávat. Vždy jen po předchozí telefonické domluvě

Hana Kříženecká - 603 31 35 09

Copyright © 29. ledna 2014 Včelařský spolek Praha 6 a 7. Design by Webmaster
Související odkazy

Varroamonitoring system - projekt monitorování kleštíka
Terapie varroózy v průběhu roku - projekt monitorování kleštíka
Zamyšlení nad varroamonitoringem - časopis Moderní včelař
Odpařovače kyseliny mravenčí - PSNV