24/2/2018 - Zemědělská chemie a otravy včelstev

Největší riziko otrav včelstev hrozí v těch případech, kdy zemědělec nedodrží správný návod na použití toho či onoho insekticidu. Takže moje rada je, aby se včelaři seznámili s okolními zemědělci, ptali se jich, jaké přípravky a kdy se chystají použít. Když zemědělci vědí, že jsou takhle sledováni, tak si dají pozor, aby aplikovali všechno tak, jak se to dělat má. A nebudou si vymýšlet svoje vlastní kombinace různých pesticidů, které nejsou schválené, a budou míchat jen to, co výrobci k míchání doporučují.
A nejdůležitější je SLEDOVAT SPRÁVNÉ TERMÍNY OŠETŘENÍ! Otázka KDY je naprosto zásadní. Přípravky na ochranu rostlin mají v návodu přesně uvedeno, kdy se smí používat.
Nejvíc chemických postřiků všemožných druhů se používá při pěstování ozimé řepky. Většina chyb při aplikaci insekticidů s následnou otravou včelstev vzniká právě tak, že zemědělec použije správný přípravek, schválený do ozimé řepky, ale v jiné době, než je v návodu uvedeno. Je užitečné zemědělcům připomínat, že některé složky postřiků se smějí aplikovat pouze v březnu, ale už ne v dubnu, kdy se blíží kvetení řepky, u jiných je v návodu napsáno, že se jimi může stříkat až po 18té hodině večer, kdy už do řepky včely medonosné téměř nelétají, atd.
Naše výzkumné ústavy pracují dobře, a dovolují používat v praxi to, co včelám neškodí - pokud se to použije správně podle návodu.

Na zastíněných místech za lesem se na řepkových listech udržuje rosa až do odpoledne, a včely jí v předjaří rády využívají jako zdroj vody.

Jenže někdy to nemusí být čistá voda, ale naopak chemický kokteil.

Moje druhá rada je, že včelař musí včelám zajistit přísun vody hned k úlům. V předjaří mají včelstva velikou spotřebu vody, na krmení larviček včelstvu nestačí zásoby hustého medu, potřebují vodu, HODNĚ VODY !

Rada třetí: Včelaři musí myslet i na to, že zemědělci to nemají lehké, a zamýšlet se nad potížemi i z hlediska zemědělců.

Většina postřiků se smí dělat jen v době, kdy v porostu nejsou kvetoucí rostliny, a to ani kvetoucí plevele. (Některé insekticidy jsou naopak vyrobené tak, že se mohou používat, když řepka kvete. Bohužel si někteří zemědělci myslí, že mohou do květů používat cokoliv, když už jsou postřiky v době kvetení povolené.)

Ale zpět k těm plevelům: V posledních letech jsou mírné zimy, a řada plevelných rostlin dokáže kvést od podzimu do jara i přes celou zimu. Některé z těch plevelů jsou samosprašné a včely nelákají. To je třeba starček obecný, ten kvete i teď v únoru, ale hmyz se o jeho květy nezajímá, proto s kvetoucím starčkem na okraji pole není problém.

Horší je hluchavka nachová. Je to hojný druh na okrajích polí, a tu hmyzí opylovatelé vyhledávají. Má v květech mnoho nektaru, a při mírných zimách kvete bez přerušení od podzimu do jara, vlastně až do léta.
Takhle jsem fotografovala rozkvetlou hluchavku nachovou 23. 2. 2018, když venku mrzlo.

Venku byly zamrzlé kaluže, ale květy hluchavky nachové byly nepoškozené.

Nejhorším plevelem v ozimé řepce je kokoška pastuší tobolka. Ta taky dokáže kvést přes celou zimu i pak na jaře a v létě. Její květy také hmyz miluje.

Ale zatímco hluchavka nachová kvete jen na okrajích polí, protože uvnitř porostů jí účinně likvidují selektivní herbicidy, tak kokoška roste v řepkových polích všude, a nedá se s ní nic dělat. Kokoška patří do čeledi brukvovitých stejně jako ozimá řepka, selektivní herbicidy, které nepoškozují řepku, neublíží ani kokošce. V březnu bývá uprostřed řepkových polí víc rostlin kvetoucí kokošky než kolik je tam rostlin řepky. Řepce to nevadí, kokoška je drobná rostlina a řepka jí v dubnu snadno přeroste, na velikost výnosu řepkového semene nemá zaplevelení kokoškou žádný vliv.

Jenže jak má zemědělec zorganizovat postřik insekticidem do nekvetoucího porostu, když tam plevelná kokoška kvete v řepce naplno pořád.

Nejen včely medonosné, ale i samotářské včely pískorypky kokošku hodně vyhledávají.

Na fotografiích je druh pískorypka páskovaná (Andrena gravida).

Jenže v předjaří musí zemědělci dělat v ozimé řepce postřiky proti broukům krytonoscům. Kdyby to neudělali, tak z celého velkého pole nesklidí vůbec nic.
Škodlivých brouků krytonosců je větší počet druhů, ale nejhorší jsou takoví, jejichž larvičky vyžírají dřeň uvnitř lodyh řepky. Tyhle druhy brouků mají souhrnné pojmenování stonkoví krytonosci. Dospělí brouci nalétávají z okolí na řepková pole taky už během zimních měsíců, pokud je některý den tepleji a nemrzne. A kladou vajíčka do řepkových stonků, některé druhy umísťují svoje vajíčko hned pod růstový vrchol, jiné ho kladou na kořenový krček nebo do řapíku listu a larva se následně z listu dovnitř do lodyhy prožere. Následně larvičky všech těch druhů krytosců žerou uvnitř lodyh řepky, a tam se k nim obyčejný insekticidní postřik nedostane. Musí se tedy používat tzv. systémové insekticidy, jejich účinná složka proniká dovnitř rostliny a v pletivech řepky koluje jak směrem do kořenů, tak směrem vzhůru k růstovému vrcholu. Jedovatý insekticid tedy proniká do všech částí rostlin, tedy i do květního nektaru plevelné kokošky.

A protože to trvá nějakou dobu, než účinné látky insekticidu proniknou dovnitř celé rostliny, tak se musí používat látky, které vydrží být jedovaté pro hmyz několik dnů, rozloží se na neškodné složky až za delší čas.

A tady je každá rada drahá. Zemědělci proti broukům krytonoscům stříkat insekticid musí, a to hned v předjaří. To řepka olejka ještě nekvete, postřikem tedy neohrožují včely, co nám dělají řepkový med. Jenže v řepkových polích bývá v předjaří jako plevel rozkvetlá drobná, zdálky neviditelná kokoška. A prakticky neexistuje způsob, jak se kokošky v řepkových polích zbavit.
Trochu pomáhá, že je v postřiku rozpuštěný i repelent, který my lidi nosem necítíme, ale včely mají čich lepší a repelent je odpuzuje. Ale pozor na nedovolené míchání různých postřiků. Pak se může stát, že se repelent natolik naředí, že už přestane včely odpuzovat.

A co má dělat včelař? Důležité je mít blízko úlů vysazené časně zjara kvetoucí rostliny, třeba různé časně kvetoucí vrby, které včely nalákají víc než vzdálenější pole. Koncem zimy a na jaře také vydatně kvete keř zimolez Purpusův, ten včely hodně vyhledávají. Živý plot z kvetoucího zimolezu Purpusova kolem úlů se včelami, to je vynikající prevence proti otravám včelstev na chemicky ošetřovaných polích.

Zimolez Purpusův vzniknul umělým křížením jiných druhů. Ale jeho květy krásně voní i v zimě, květů je obrovské množství a rozkvétají postupně po dlouhou dobu, a navíc je to keř skutečně odolný.

Květy v březnu: