31/7/2017 - Co kvete včelám uprostřed léta

Pro včely jsou teď nejdůležitější takové travnaté plochy, které byly jednou posečené v květnu, a potom už se nechaly růst bez zásahů. Ze všech květů, které teď v takových pražských trávnících kvetou, mají včely nejraději škardu dvouletou (Crepis biennis).

Takových rostlin, které mají květy jako pampeliška, existuje velké množství navzájem podobných druhů. Škarda dvouletá bývá ze všech nejhojnější, je to v Praze všudypřítomná bylina.

V polovině léta už jsou původní české druhy stromů dávno odkvetlé. Ve městech ale pořád kvetou cizokrajné dřeviny. Po domech se často pne loubinec (přísavník) trojlaločný - Parthenocissus tricuspidata. Tento druh pochází z východní Asie.

Jeho květy jsou drobné, obvykle ukryté pod listy. Otevírají se až v odpoledních hodinách. A sotva se otevřou, najednou na nich bývá obrovské množství včel medonosných. A nejen včel, na hojnost sladkého nektaru v kvítcích létají ve velkém počtu i vosy, lezou na ně mravenci, prostě celé stěny domů hučí bzukotem mnoha hmyzích návštěvníků. Za pár hodin bývají všechny kvítky od hmyzu jakoby okousané, části kvítků jsou pak popadané na zemi, ale to podstatné, tedy základ bobulí, zůstává nepoškozený.

Jednu věc by ale měli včelaři vědět: Kde je hodně domů porostlých loubinci, tam včely dokážou donést do úlů mnoho nektaru. Včelí med s příměsí nektaru z loubinců má ale nakyslou chuť, na jakou my lidi u medů nejsme zvyklí. Proto je důležité, aby včelaři měli med, který chtějí prodávat, vytočený včas, dřív, než loubince rozkvetou.
Včelám samotným bohatá snůška pylu a nektaru z loubince prospívá.

Z Amerického kontinentu pochází řada dalších druhů loubinců. U nás je nejčastěji k vidění LOUBINEC POPÍNAVÝ (psí víno) - Parthenocissus inserta.

V mém okolí rozkvétá později než loubinec trojlaločný. Tento časový posun ale může být způsobený jenom lokalitou, kde roste.

Konkrétně tento druh nemá přísavné destičky, ale pouze úponky, kterými se dokáže pnout po nějaké opoře.

Je to vhodná dřevina do vnitrobloků. V přírodě ale jednoznačně škodí a měla by se likvidovat.

Na podzim se listy loubince barví červeně.
Právě na podzim je dobře vidět, jak zastiňuje jehličnany, po kterých se pne.

V lese a všude ve volné přírodě jsou loubince škodlivé, invazní rostliny.

Vynikající včelařskou rostlinou je keř PÁMELNÍK BÍLÝ - Symphoricarpos albus.
Také pochází z Ameriky. Včelaři tento keř často používají na živé ploty kolem včelnic. Vynikající je na něm velmi dlouhá doba kvetení. Kvete od června až do zimy.

Všimněte si, že má současně zralé plody i květy a poupata.

Vyjímečně na suchých stráních v Praze roste i jedna včelařsky zrádná rostlina - STARČEK PŘÍMĚTNÍK (Senecio jacobaea).

Naštěstí mají pražské včely v létě dostatek květů jiných rostlin, a starčků si nevšímají. Kdyby totiž včely vyrobily med z nektaru starčků, tak včelám samotným by to jako potrava naprosto vyhovovalo, ale pro lidi by byl takový med jedovatý.
Květu starčku přímětníku v detailu.

Žádnou včelu medonosnou jsem na jejich květech neviděla. Ale na květech starčku byly pestřenky.

V ČR roste větší počet druhů starčků, jedovaté jsou asi všechny, i když v různé míře. A všechny kvetou koncem léta a na podzim, tedy v termínech, kdy se jejich nektar do medů pro lidi nedostává.
(Starček obecný kvete koncem zimy, ale tento druh v květech žádný nektar netvoří a hmyz si ho nevšímá.)