16/7/2015 - Móda krátce střižených trávníků zabíjí naše hmyzí opylovatele

Teď v létě už jsou všechny travnaté plochy pečlivě vysekané, a horké slunce přehřívá kořínky rostlin. Nejodolnější druhy se ještě zelenají, ale naprostá většina bylinek v tom suchu a horku nevydržela. Pro naše hmyzí pomocníky s jarním opylováním ovocných stromů teď nekvete nikde nic. Zjara si vždycky stěžujeme, že je včeliček a čmeláků málo - a pak v létě, když nejvíc potřebují hodně pylu a květního nektaru pro výchovu nové generace, je necháváme umírat hladem. Dokud kvetou stromy, tak je všude květů nadbytek. Jenže z našich domácích druhů dřevin kvete jako poslední lípa srdčitá (tady v Praze, na venkově postupně rozkvétá pro včely a čmeláky ještě dlouho do podzimu krušina olšová, která ale potřebuje růst u vody). Když odkvetou stromy, všechna příroda očekává kvetení bylinek na loukách. A tady je ten problém.

Kolik prostoru, jak velkou plochu my lidi necháváme, kde dovolíme bylinám vyrůst a vykvést?

Na fotografii je chrpa latnatá. Je velmi odolná suchu a má pro hmyz ve svých květech mnoho nektaru i kvalitního pylu.

Je to tak, my lidi nedovolujeme obyčejným rostlinkám vykvést, ačkoliv ještě v nedávné minulosti jich bývalo na loukách plno. Když tedy v pražské krajině nejsou k nalezení bylinky (jetel totiž v těch extrémních vedrech uplynulých dnů seschnul), nouze nutí čmeláky a další hmyz létat na květy lípy plstnaté (stříbrné), která rozkvétá trochu později než naše domácí druhy lip. Tenhle cizí, u nás nepůvodní druh lípy, má v květech pro hmyz mnoho kvalitního pylu, ale jen velmi málo květního nektaru. V době extrémního vedra asi i ten nektar v květech zasychá a vůbec se netvoří. Čmeláci se pak dostávají do podobné situace, jako když lidi z vesnice na kraji pouště pochodují pro vodu ke vzdálené studně, ale tu studnu by pak najdou vyschlou. Výsledkem je, že pod stříbrnými lípami se v době jejího kvetení nacházejí desítky mrtvých čmeláků.

Jen odborníci entomologové vědí, jak se která součást ústního ústrojí čmeláka jmenuje. Pro většinu z nás stačí vědět, že vystrčený sosák obvykle znamená, že hmyzák zemřel hladem.

Mnozí novináři si pak myslí, že příčinou potíží je ta cizokrajná lípa. Není tomu tak. Příčinou potíží jsou ty krátce posekané trávníky. Přitom by stačilo nechat na některé ploše vyrůst vojtěšku. Ta je původně stepní rostlina a tvoří v květech mnoho nektaru i v dobách sucha a vedra. Na vojtěšce je hmyzí ráj.